9. otázka

Simon Carver

Víte, co je na rozvaze trochu zrádné? [curious] Na papíře vypadá jako tichá tabulka. Dva sloupce, pár čísel, člověk si řekne: fajn, účetní sudoku. Jenže ve skutečnosti je to skoro jako rentgen firmy. V jediném okamžiku vám ukáže, co podnik má, z čeho to financuje, a jestli ten celý dům stojí na pevných základech, nebo na vratké židli.

Simon Carver

[warmly] Rozvaha je výkaz, který informuje o stavu a složení majetku ze dvou pohledů. Z pohledu formy a druhů majetku -- to jsou aktiva, tedy A. A z pohledu vlastnictví a zdrojů krytí -- to jsou pasiva, tedy P. Jinými slovy: na jedné straně vidíte, co podnik vlastní nebo používá. Na druhé straně vidíte, z jakých zdrojů je to kryté.

Simon Carver

A tady přichází úplný základ, bez kterého se nehnete: bilanční rovnováha. Musí platit A = P. Aktiva se rovnají pasivům. A to není nějaká školní mantra pro potrápení studentů. To je logika celé rozvahy. Každá koruna majetku musí mít svůj zdroj krytí. Když má podnik budovu, stroje, zásoby nebo peníze na účtu, někdo to zaplatil. Buď vlastníci, nebo věřitelé, nebo jiné pasivní položky.

Simon Carver

[reflective] Já si to představuju jako kufr na dovolenou. V levé části kufru máte věci -- boty, trička, kartáček. To jsou aktiva. V pravé části máte odpověď na otázku, jak se tam dostaly. Koupil jsem je za své? To jsou vlastní zdroje. Půjčil mi na ně někdo? To jsou cizí zdroje. A kufr se musí zavřít. Nemůžete mít obsah bez původu. No dobře, můžete, ale jen když balíte jako já, a to pak není účetnictví, to je chaos. [chuckles]

Simon Carver

Rozvaha tedy není jen seznam položek. Je to přehled o tom, co podnik vlastní a z jakých zdrojů je to kryté. A právě proto z ní vyčtete mnohem víc než jen součet majetku. Uvidíte strukturu firmy. Jestli má hodně dlouhodobého majetku. Jestli stojí hlavně na vlastním kapitálu. Jestli je silně zadlužená. Jestli má dost oběžných aktiv na běžný provoz. Prostě obraz firmy k určitému okamžiku a v určitém ocenění.

Simon Carver

A ještě jedna důležitá věc: rozvaha není fotka pořízená náhodně. Je to fotka pořízená ke konkrétnímu dni. Ten okamžik je zásadní. Protože firma se během roku hýbe, žije, nakupuje, prodává, splácí, investuje. Rozvaha ale říká: takhle přesně to vypadalo K TOMUTO dni. Proto někdy působí klidněji, než jaký byl skutečný pohyb během roku.

Simon Carver

Na rozvahu navíc působí čtyři typy změn rozvahových účtů. A tohle si fakt zapamatujte, protože se to pořád vrací. První typ: A plus, P plus. To znamená, že vzrostou aktiva i pasiva. Typický příklad? Podnik si vezme úvěr a přijde mu peníze na účet. Má víc peněz, tedy víc aktiv, a zároveň víc závazků, tedy víc pasiv.

Simon Carver

Druhý typ: A minus, P minus. Třeba podnik splatí část úvěru z bankovního účtu. Ubude peněz v aktivech a ubude závazek v pasivech. Třetí typ: A plus, A minus. To je změna uvnitř aktiv. Například koupím zásoby za peníze. Peněz ubude, zásob přibude, celková bilanční suma se nemusí změnit. A čtvrtý typ: P plus, P minus. Změna uvnitř pasiv. Třeba když se nějaká položka přesune v rámci zdrojů krytí. Pořád rovnováha, jen jiné složení.

Simon Carver

[matter-of-fact] To je mimochodem hezký moment, kdy si člověk uvědomí, že rozvaha není statická tabule, ale systém napětí. Pořád se něco mění, ale rovnice A = P musí vydržet. V tom je elegance účetnictví. A jo, zní to možná trochu romanticky na dvě strany tabulky, ale já si za tím stojím. [laughs]

Simon Carver

A pak je tu bilanční kontinuita. Tohle je další klíčový pojem. Suma uvedená v konečné rozvaze jednoho účetního období se rovná sumě počáteční rozvahy dalšího účetního období. Konec jednoho roku navazuje na začátek dalšího. Žádný skok do prázdna. Žádné „tak a teď začneme od nuly“. Firma si nese svůj majetek, své dluhy i svůj kapitál dál.

Simon Carver

Když si to shrneme opravdu jednoduše: rozvaha ukazuje finanční pozici podniku. Ze dvou stran. A = P. Každá změna musí tuhle rovnováhu respektovat. A konce a začátky období se propojují bilanční kontinuitou. Jestli si máte z první části odnést jen tři věci, tak jsou to právě tyhle: aktiva, pasiva, rovnováha. Aktiva, pasiva, rovnováha. Bez toho se dál nechytíme.

Simon Carver

[calm] Teď pojďme na druhy rozvah, protože tady se studenti často zaseknou na názvech. A přitom to jde pochopit úplně lidsky. Název rozvahy v podstatě říká, KDY a PROČ ji sestavuju.

Simon Carver

Zahajovací rozvaha se sestavuje na počátku zahájení činnosti účetní jednotky. Představuje uspořádaný přehled majetku ke dni vzniku účetní jednotky, tedy ke dni zapsání do obchodního rejstříku. Když firma vznikne, potřebujete první obrázek toho, s čím vlastně startuje.

Simon Carver

Počáteční rozvaha se sestavuje při založení podniku k 1. 1. Řádná rozvaha se sestavuje k okamžiku řádné účetní závěrky, typicky k 31. 12. nebo k poslednímu dni hospodářského roku. To je ta nejběžnější, kterou si většina lidí s rozvahou spojuje.

Simon Carver

Mimořádná rozvaha se sestavuje, když je potřeba vykázat přehled aktiv a pasiv k jinému okamžiku. V podkladech je uveden příklad vstupu účetní jednotky do likvidace. To dává smysl. Když se děje něco mimořádného, nestačí čekat na konec běžného roku. Chcete vědět, v jakém stavu podnik právě JE.

Simon Carver

Konečná rozvaha se sestavuje na konci účetního období nebo v případech, kdy účetní jednotka končí svou činnost. A mezitímní rozvaha? Ta může být k jakémukoliv dni účetního období. Třeba když potřebujete průběžný přehled. Takže znovu, pomalu: zahajovací, počáteční, řádná, mimořádná, konečná, mezitímní. Název vždycky souvisí s okamžikem a účelem.

Simon Carver

[questioning tone] A co samotná struktura? Aktiva jsou členěna podle likvidnosti. Tedy podle toho, jak snadno se majetek promění v peníze. Pasiva jsou členěna podle vlastnického hlediska. Nejdříve vlastní zdroje krytí majetku, potom cizí zdroje krytí a nakonec časové rozlišení pasiv.

Simon Carver

Tohle je důležité i obsahově. U aktiv se ptáte: jaký majetek firma má a jak rychle se s ním dá pracovat jako s penězi? U pasiv se ptáte: komu ten zdroj patří nebo z jakého titulu je k dispozici? Je to vlastní kapitál? Jsou to cizí zdroje? Nebo časové rozlišení pasiv?

Simon Carver

V podkladech je také uvedeno, že aktiva se dělí na dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. A pasiva na vlastní kapitál a cizí zdroje. Už to samo o sobě pomáhá orientaci. Když vidím vysoký podíl dlouhodobého majetku, představuju si firmu, která je „ukotvená“ ve strojích, budovách nebo jiném dlouhodobém majetku. Když vidím vyšší podíl oběžných aktiv, čekám větší pohyb zásob, pohledávek nebo peněz.

Simon Carver

Rozvaha může být navíc ve třech vyhotoveních. Ve zkráceném rozsahu jako základní verze pro mikro účetní jednotky bez auditu, kde jsou položky označené písmeny. Ve zkráceném rozsahu jako rozšířená verze pro malou neauditovanou účetní jednotku, kde jsou položky označené písmeny a římskými číslicemi, třeba C.II.1. A pak plná verze rozvahy pro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem -- tam je trojí číslování, třeba C.I.1.

Simon Carver

[skeptical] A teď sloupce, protože právě tady se často díváme, ale nečteme. U aktiv najdete brutto, korekce, netto a netto za minulé období. Brutto je ocenění při prvotním rozpoznání. Korekce je úprava ocenění majetku, třeba odpisy. Netto je brutto minus korekce. A pak tam máte srovnání s minulým obdobím.

Simon Carver

To je strašně praktické. Když vidíte brutto 1 000 a korekce 300, netto je 700. To znamená, že majetek je pořád evidovaný, ale jeho účetní hodnota už byla upravena. Není to detail pro puntičkáře. Je to zásadní informace o tom, kolik z původní hodnoty v účetnictví zůstává.

Simon Carver

U pasiv jsou sloupce jednodušší: běžné období a minulé období. Tady jde hlavně o porovnání. Rostl vlastní kapitál? Přibyly cizí zdroje? Změnilo se časové rozlišení pasiv? Když ta čísla čtete vedle sebe, rozvaha najednou není němá. Začne vyprávět příběh.

Simon Carver

[warmly] A ještě jedna drobnost, která vlastně není drobnost: v Česku je rozvaha vedena v českém jazyce, v celých tisících korun, a podle Vyhlášky 500/2002 Sb. se u nás běžně používá horizontální forma, i když může být i vertikální. To je přesně ten typ informace, který u zkoušky působí nenápadně, ale ukazuje, že víte, o jakém výkazu mluvíte konkrétně, ne jen obecně.

Simon Carver

Takže když otevřete rozvahu, nehledejte jen čísla. Ptejte se: jaký typ rozvahy to je? K jakému dni? Jak jsou členěná aktiva? Jak jsou členěná pasiva? Co říká brutto, co korekce, co netto? A co se změnilo proti minulému období? To je čtení rozvahy. Ne jen koukání na rozvahu.

Simon Carver

Teď přichází část, která umí být trochu suchá, ale je naprosto KLÍČOVÁ: ocenění. Protože rozvaha neukazuje majetek jen tak „nějak“. Ukazuje ho v PENĚŽNÍM vyjádření. A na zvoleném způsobu oceňování závisí peněžní vyjádření jednotlivých položek aktiv a pasiv, bilanční suma, velikost vlastního kapitálu, velikost výsledku hospodaření a výše ukazatelů finanční analýzy. A dokonce to může ovlivnit i daňový základ.

Simon Carver

[emphatic][short pause] Jinak řečeno: ocenění není kosmetika. Ocenění mění obraz firmy. Když jinak oceníte majetek, může jinak vypadat bilanční suma. Jinak vlastní kapitál. Jinak výsledek hospodaření. Proto je to tak důležité.

Simon Carver

První oceňovací základna jsou historické náklady, neboli historická cena. V podkladech je řečeno, že jde o převládající způsob oceňování ve všech světových účetních systémech. U externího pořízení aktiv platí pořizovací cena = cena pořízení plus vedlejší náklady.

Simon Carver

A teď konkrétně, protože bez konkrétnosti to vyšumí. Vedlejší náklady mohou být náklady na přípravu a zabezpečení majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, projektové práce. Mohou tam patřit i úroky z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne, a také průzkumné, geologické a projektové práce.

Simon Carver

Naopak nejsou vedlejším nákladem opravy a údržba, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a náklady na zaškolení pracovníků. Tohle bývá přesně ten moment, kdy si člověk říká: no jo, to je přece všechno kolem majetku. Ale účetnictví říká -- ne, ne všechno „kolem“ do ceny patří. A to je potřeba rozlišit.

Simon Carver

U interního pořízení aktiv se vychází z vynaložených vlastních nákladů. Ty mohou být ve skutečné výši, ve výši vnitropodnikové ceny nebo kalkulací vlastních nákladů. A ta kalkulace zahrnuje přímé náklady, tedy přímo přiřaditelné výrobku, a nepřímé náklady, například výrobní nebo případně správní režii.

Simon Carver

Druhá základna je běžná cena, tedy reprodukční pořizovací cena. Aktivum se ocení v částce, kterou by bylo nutné vynaložit, kdyby byla stejná položka pořizována v době, kdy se o ní účtuje. V podkladech jsou uvedeny situace jako darování, nalezení při inventuře nebo převzetí předmětu po ukončení leasingu.

Simon Carver

Výhoda běžné ceny je jasná: odstraňuje základní nedostatek historických nákladů, protože vychází ze současných tržních podmínek, nikoliv z minulých. To je docela intuitivní. Když něco evidujete dnes, může být hodně zavádějící držet se jen staré ceny, pokud realita trhu mezitím ujela někam úplně jinam.

Simon Carver

Třetí základna: realizovatelná hodnota a vypořádací hodnota. Aktiva jsou oceňována v penězích, které by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem. Závazky se ve vypořádací hodnotě oceňují hodnotou jejich úhrady. A čistá realizovatelná hodnota je realizovatelná hodnota po odečtení přímých nákladů spojených s prodejem aktiva.

Simon Carver

[curious] To je hezký příklad rozdílu mezi „za kolik bych to mohl prodat“ a „kolik mi opravdu zbyde“. Když něco prodáte, často zaplatíte ještě přímé náklady spojené s prodejem. A čistá realizovatelná hodnota už s tím počítá.

Simon Carver

Čtvrtá základna je současná, neboli diskontovaná hodnota. Aktiva jsou oceňována a vykazována v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních příjmů, které daná položka aktiva v budoucnu podle očekávání přinese. Pasiva se vedou v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních výdajů, které budou požadovány k úhradě dluhů.

Simon Carver

Pátá je jmenovitá hodnota. Pohledávky a závazky se oceňují vždy jmenovitou hodnotou, tedy cenou jejich protihodnoty. V podkladech je také uvedeno, že jmenovitá hodnota se používá u kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty a církevních staveb, kde není známa pořizovací cena.

Simon Carver

Šestá zvláštnost je 1 Kč, a to pouze v České republice. Sedmá je reálná hodnota. Ta je definována jako částka, za niž by mohlo být aktivum směněno nebo za niž by mohl být vyrovnán závazek. Může jít o tržní hodnotu aktiva, hodnotu podle obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud dávají přijatelný odhad tržní hodnoty, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, nebo ocenění podle zvláštních právních předpisů.

Simon Carver

Reálná hodnota má výhodu, že odráží skutečnou hodnotu položky a podává nezkreslený obraz hodnoty majetku. Jenže má i nevýhody: je subjektivně určitelná, manipulovatelná a obtížná na kontrolu, třeba při auditu. Takže zase -- výhoda i napětí. Přesnější obraz, ale větší prostor pro odhad.

Simon Carver

Osmá základna je ekvivalence. Ta znamená ocenit majetkovou účast výší účasti na vlastním kapitálu společnosti. Tohle je jeden z těch pojmů, které znějí cize, ale myšlenka je docela přímočará: hodnota podílu se vztahuje k podílu na vlastním kapitálu.

Simon Carver

A kdy se oceňuje? Dva základní okamžiky. Za prvé okamžik vzniku aktiv nebo závazků. Za druhé okamžik konce rozvahového dne. A právě na konci rozvahového dne může dojít k přecenění na alternativní oceňovací základny.

Simon Carver

V Česku lze ocenění upravit například u zásob na hodnotu nižší z pořizovacích nákladů a prodejní ceny, tedy na čistou realizační cenu. U účtů 061 a 062 ekvivalencí. A na reálnou hodnotu jen u vyjmenovaných případů: u cenných papírů s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti a dluhopisů neurčených k obchodování, u derivátů -- tedy termínových obchodů, u finančního umístění a technických rezerv u účetních jednotek provozujících pojištění nebo zajištění, u majetku a závazků, pokud to ukládá zvláštní zákon, u části majetku a závazků zajištěné deriváty, u pohledávek k obchodování a u závazků vrátit zcizené cenné papíry.

Simon Carver

[slowly] To je dlouhý výčet, já vím. Ale právě tady je dobré si zapamatovat hlavní princip: přecenění na reálnou hodnotu není libovolné. Není to „když se mi to hodí“. Je jen u určitých položek.

Simon Carver

A u většiny dlouhodobého majetku dochází k úpravě hodnoty dvěma cestami. Formou odpisů, které vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku -- fyzické nebo morální opotřebení. A formou opravných položek, které vyjadřují dočasné snížení hodnoty majetku. Trvalé versus dočasné. To rozlišení je zásadní.

Simon Carver

Když si tahle část sedne, rozumíte jedné obrovské věci: čísla v rozvaze nejsou „příroda“. Nevyrostla sama. Vznikla podle pravidel ocenění. A právě proto mohou stejné ekonomické skutečnosti vypadat v rozvaze různě podle toho, jak jsou oceněné.

Simon Carver

[excited] A teď to nejlepší -- co z rozvahy VYČTEME. Protože pokud rozvahu jen opíšete, je to mrtvý dokument. Když ji analyzujete, začne mluvit. A první věc je způsob prezentování položek. Cíl prezentace je usnadnit orientaci v rozvaze a poskytnout přehled o finanční situaci podniku.

Simon Carver

Rozvahová položka je jednotlivá složka aktiv a pasiv. Položky se prezentují členěním na A a P. Aktiva se dělí na dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Pasiva na vlastní kapitál a cizí zdroje. Tohle rozdělení umožňuje posoudit strukturu majetku a zdrojů financování.

Simon Carver

Další pravidlo prezentace je řazení dle likvidity -- v podkladech je uvedeno řazení oběžných aktiv od nejméně likvidních po nejvíce. Dále členění dle časového hlediska, zvýraznění klíčových údajů a doplňující informace. Třeba u hmotného majetku přehled budov a strojů. To je hezká připomínka, že samotná tabulka někdy nestačí a význam doplní až dodatečné informace.

Simon Carver

Obsahová analýza rozvahy je v podkladech popsána jako stejná jako u výkazu zisku a ztráty v tom smyslu, že analýza účetních výkazů hodnotí finanční stav a vývoj firmy za pomoci rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jinými slovy: rozvaha sama je výborná, ale teprve v souvislostech dává plný smysl.

Simon Carver

První skupina jsou absolutní ukazatele. Horizontální analýza srovnává většinou dvě po sobě jdoucí období, případně i více období, a sleduje vývoj položek v čase. Může být rozdílová nebo podílová, přičemž podílová je výhodnější pro větší podniky.

Simon Carver

Vertikální analýza se zabývá jedním obdobím a zkoumá, jak se dílčí veličiny podílely na vybrané souhrnné veličině. V rozvaze se to poměřuje k aktivům a pasivům. Tady hledáte strukturu. Jaký podíl tvoří zásoby na aktivech? Jak velkou část pasiv tvoří vlastní kapitál? Je struktura majetku a zdrojů stabilní?

Simon Carver

[reflective] Mám rád jednoduchou představu: horizontální analýza je jako sledování filmu -- co se mění v čase. Vertikální analýza je jako jediný zmražený snímek -- co z čeho tvoří celek právě teď. Obojí potřebujete. Film i fotku.

Simon Carver

Pak přicházejí poměrové ukazatele. Ukazatele aktivity měří, jak podnik využívá vybrané majetkové části a poměřuje je k tržbám. Jsou dvě skupiny: počet obrátek -- čím vyšší, tím lépe; a doba obratu -- čím nižší, tím lépe.

Simon Carver

Obrat aktiv se počítá jako tržby dělené aktivy. Ukazuje, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obrat zásob je tržby dělené zásobami a říká, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžných aktiv. Doba obratu zásob je zásoby dělené tržbami za den, tedy tržby lomeno 360, a ukazuje průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány až do fáze spotřeby nebo prodeje.

Simon Carver

Doba splatnosti pohledávek se počítá jako pohledávky dělené tržbami za den. Ukazuje průměrný počet dnů, kdy podnik čeká, než dostane za prodané výrobky zaplaceno. A doba splatnosti krátkodobých závazků je krátkodobé závazky dělené tržbami za den a ukazuje počet dnů, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny.

Simon Carver

Likvidita měří, v jaké míře je podnik schopen hradit své krátkodobé závazky v daných termínech. Běžná likvidita je oběžná aktiva dělená krátkodobými závazky a doporučení v podkladech je 1,5 až 2,5. Čím vyšší, tím nižší riziko platební neschopnosti. Pohotová likvidita je oběžná aktiva minus zásoby, celé dělené krátkodobými závazky, s doporučením 1 až 1,5. Okamžitá likvidita je krátkodobý finanční majetek dělený krátkodobými závazky, s doporučením 0,2 až 0,5.

Simon Carver

A nesmíme zapomenout na čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva minus krátkodobé závazky. Ten zajišťuje plynulost hospodářské činnosti. Když je příliš nízký, provoz může začít drhnout. Když je rozumný, firma má prostor dýchat.

Simon Carver

Ukazatele rentability měří výnosnost kapitálu, tedy schopnost podniku dosahovat zisku využitím investovaného kapitálu. ROA, rentabilita aktiv, je EBIT dělený aktivy. Ukazuje celkovou výnosnost vložených prostředků bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. V podkladech je hezky řečeno: kolik haléřů zisku připadá na 1 Kč vloženého kapitálu.

Simon Carver

ROE, rentabilita vlastního kapitálu, je EAT dělený vlastním kapitálem. Ukazuje výnosnost vlastního kapitálu, tedy kolik haléřů zisku připadá na 1 Kč zadrženého vlastního kapitálu. A ROS, rentabilita tržeb, je EAT dělený tržbami.

Simon Carver

Ukazatele zadluženosti zahrnují celkovou zadluženost = celkové dluhy dělené celkovými aktivy. Ta ukazuje zadluženost podniku vůči bilanční sumě. A ukazatel úrokového krytí = EBIT dělený nákladovými úroky. Ten už vychází z výkazu zisku a ztráty a říká, kolikrát je podnik schopný krýt úroky z cizího kapitálu poté, co jsou uhrazeny všechny náklady související s produktivní činností podniku.

Simon Carver

[matter-of-fact] V podkladech jsou také uvedeny druhy zisku, které se v analýzách objevují: EAT, EBT, EBIT, EBITDA a NOPAT. I to je důležité, protože když pracujete s rentabilitou nebo úrokovým krytím, musíte vědět, jaký typ zisku právě používáte.

Simon Carver

A co vypovídací schopnost rozvahy? Rozvaha podává přehled o stavu majetku účetní jednotky k určitému datu ve srozumitelném a přehledném uspořádání. Uživatelé tak získávají informace o finanční situaci účetní jednotky. Umožňuje zjistit výsledek hospodaření, ale pro vyšší vypovídací schopnost je dalším krokem finanční analýza.

Simon Carver

Jenže rozvaha má i limity. Její vypovídací schopnost ovlivňuje inflace, změny ekonomického prostředí, změny v legislativě a chybějící údaje. To je strašně důležité. Rozvaha není absolutní pravda vytesaná do kamene. Je to uspořádaný a pravidly vedený obraz k určitému datu, ale pořád jen obraz.

Simon Carver

[skeptical] A teď ta vazba na ostatní výkazy, bez které je rozvaha trochu jako jedna kapitola utržená z knihy. První je vazba na výkaz zisku a ztráty. Rozvaha je s ním provázaná přes položku „Výsledek hospodaření běžného účetního období“, která souvisí s položkou „Výsledek hospodaření za účetní období“ ve výkazu zisku a ztráty i v přehledu o změnách vlastního kapitálu.

Simon Carver

Dále odpisy dlouhodobého majetku se promítají ve výkazu zisku a ztráty v nákladech a v rozvaze v podobě oprávek snižujících hodnotu aktiv. A tvorba a čerpání rezerv se projeví jak ve výkazu zisku a ztráty, tak v rozvaze. Takže jedna operace často mluví ve dvou výkazech najednou.

Simon Carver

Druhá vazba je na přehled o peněžních tocích. Změny položek oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů se promítnou v cash flow. A výdaje na pořízení dlouhodobého majetku snižují peněžní toky. Což je mimochodem přesně důvod, proč firma může mít v rozvaze pěkný majetek a zároveň cítit tlak na hotovost. Rozvaha a cash flow se doplňují, ne nahrazují.

Simon Carver

Třetí vazba je na přehled o změnách vlastního kapitálu. Výše a struktura vlastního kapitálu k rozvahovému dni je výchozí pro tento přehled. A změny základního kapitálu, kapitálových fondů a výsledku hospodaření minulých let vyplývají z údajů v rozvaze.

Simon Carver

[softly] A tady je asi pointa celého tématu. Rozvaha sama o sobě ukazuje stav. Výkaz zisku a ztráty ukazuje výsledek za období. Cash flow ukazuje peníze v pohybu. Přehled o změnách vlastního kapitálu ukazuje, jak se mění vlastní zdroje. Každý výkaz vidí firmu z jiného úhlu. A teprve když je dáte dohromady, přestanete se dívat na tabulky a začnete opravdu vidět podnik.

Simon Carver

Takže až příště uvidíte rozvahu, neberte ji jako nudný seznam. Berte ji jako otázku: co firma má, kdo to zaplatil, jak je to oceněno, co se změnilo a co z toho teprve pochopím, když otevřu další výkaz. [short pause] A přesně v tom je její síla. Díky, že jste poslouchali.